Časté otázky ohledně investování

Co si mám představit pod pojmem shortování akcií?

Short selling - shortovnání se provádí v podstatě opačnou formou, než klasický nákup cenného papíru, jímž investor spekuluje na růst. Při shortování nejdříve investor cenný papír prodá a doufá, že klesne na ceně. Ve chvíli, kdy uzná investor za vhodné, cenný papír nakoupí. Rozdíl mezi cenou prodeje a nákupu je investorův zisk nebo ztráta. Samozřejmě o co levněji klient cenný papír nakoupí, než cenný papír prodal, tím více vydělává. Ptáte se, jak je možné nejdříve cenný papír prodat, když ho investor nemá ve svém vlastnictví? V dnešním elektronizovaném světě jednoduše. Investor si je jednoduše půjčí od svého brokera, který si je půjčí od jiného zákazníka, který je vlastní, nebo investorovi zapůjčí ze svých vlastních (či úplně jiných) zdrojů. Investor uzavřením obchodu, čili nákupem cenných papírů, cenné papíry brokerovi vrátí. Celý systém je plně automatizován a není třeba se tímto procesem dále zabývat. V praxi je proces jednoduchý. V obchodní platformě investor či jeho makléř místo tlačítka nákup stiskne tlačítko prodej či short - a je zashortováno!

Jeden obchodník mi říkal, že nemám dávat peníze na termínované vklady do bank, že v žádné bance nejsem v bezpečí, argumentoval článkem Bail-in v praxi. Mám se bát dávat peníze do banky?

Ukládat své úspory do bank se rozhodně bát nemusíte. Banky působící na českém trhu jsou, dá se říci, zdravé a bezpečné a to i v porovnání s ostatními evropskými státy. Centrální bance (ČNB) se celkem úspěšně daří omezit transfér vygenerovaného zisku tuzemských bank ve prospěch jejich zahraničních matek a tím tak zvyšuje jejich bonitu. Pokud vás někdo straší bankami v České republice, tak to v lepším případě dělá z neznalosti a naivity, v horším případě jde pak o účelovost, aby prodal vlastní produkt. Neobávejte se bank, vždy je to jen o zvážení, zda vyšší výnos někde jinde odpovídá máře rizika.



Jaké druhy dluhopisů vlastně existují?

Podle doby splatnosti

  • Krátkodobé dluhopisy – doba splatnosti je do jednoho roku. Mezi ně patří například státní pokladniční poukázky (vydává stát), komerční papíry (emitují podniky, nejběžnější doba splatnosti je 45 dní) či depozitní certifikáty (používají peněžní domy).
  • Střednědobé dluhopisy – doba splatnosti je od jednoho roku do deseti let,
  • Dlouhodobé dluhopisy – doba splatnosti dluhopisu je nad deset let.

Podle úroků

Dalším typickým dělením dluhopisů je dělení podle způsobu jak je nastaven přínos majiteli dluhopisu.

  • Dluhopisy s pevným kupónem (úročením) – kupón sjednaný při emisi se nemění po celou dobu životnosti dluhopisu. Výhodou je, že lze snadno spočítat zisk, nevýhodou je jejich možná nerentabilnost při výkyvech ekonomiky. U velkých emitentů (USA) to může způsobit zájem např. na inflaci, kdy dochází k jejímu vývozu, především do rozvojových zemí.
  • Dluhopisy s proměnlivým/ variabilním kupónem (proměnlivým úročením) – poprvé byly emitovány v 70. letech 20. století a jejich kupón je závislý na referenční sazbě, často jde o mezibankovní sazbu typu PRIBOR, LIBOR, EURIBOR. K referenční sazbě je přičítána přirážka v určité výši, kompenzující vyšší riziko ve srovnání s mezibankovním trhem.
  • Zero bondy“ – (diskontní) dluhopisy s nulovým zúročením (kupónem) – během životnosti těchto dluhopisů nejsou vypláceny žádné kupónové platby. Výnosu dosahují věřitelé tím, že cenný papír nakupují s diskontem, tedy pod nominální hodnotou, kterou musí dlužník splácet.
  • Indexované dluhopisy –  instrumenty, jejichž úrokové platby jsou vázány na vývoj indexů mezd, cen, zlata, ropy či jiných komodit. Známé jsou americké státní dluhopisy TIPS (Treasury Inflation-Protected Securities). Jejich kupón je fixní, ale modifikovaný podle aktuálního růstu cenové hladiny. Zajímavostí je že, při první emisi v roce 1997 se nazývaly Treasury Inflation-Targeted Securities, ale po protestech náboženských organizací z důvodu nevhodného akronymu (v angličtině znamena slangový výraz pro prsa) byly přejmenovány na TIPS.
  • Konvertibilní dluhopisy – kromě klasických práv je s tímto dluhopisem spojeno i právo na výměnu (konverzi) dluhopisu na akcii v době splatnosti. Právo na konverzi může být podmíněno, např. neschopností emitenta splácet.
  • Prioritní dluhopisy – prioritní dluhopis dává majiteli právo na přednostní úpis akcií dané společnost.
  • Podřízené dluhopisy – tento zvláštní typ dluhopisu představuje jistou nevýhodu, pokud emitent zkrachuje. Pohledávky za tímto typem dluhopisů jsou uspokojeny až jako poslední, resp až po splacení „nadřízených“ závazků emitenta. Používá se v případě, že dosavadní věřitelé (většinou banky) mají výhrady k přijetí dalšího dluhu emitentem.
  • Svolatelné dluhopisy – dluhopis je možné za určitých podmínek předčasně splatit či naopak požadovat jeho předčasné splacení

    Zdroj www.dluhopisove.info



Co je to vlastně diskontní dluhopis?

Diskontní dluhopis je typ krátkodobého dluhopisu, který obsahuje jen závazek splatit v termínu splatnosti stanovenou nominální částku. Takový dluhopis je v době vydání prodáván investorům za cenu nižší (říká se, že je prodáván "s diskontem"), než je nominální hodnota dluhopisu. Rozdíl mezi částkou , kterou investor zapaltí při nákupu a částkou, kterou obdrží v den splatnosti dluhopisu, představuje výnos.


Proč investovat právě do zlata
?

Je jistě celá řada komodit a možností, jak investovat peníze. Nicméně, zlato si svou hodnotu uchovává po tisíciletí a to i v nejistých dobách válek či společenských a ekonomických krizí. Jistě jste četli mnoho a mnoho faktů o ochraně před inflací či dokonce měnovou reformou. Tyto informace, ač jsou do značné míry pravdivé, už spíše nudí. Reálným však zůstává, že s ohledem na vzrůstající napětí v Evropě, ale i ve světě, je zlato více než dobrou investicí s jistou likviditou kdykoli a kdekoli.


Je vhodné řídit se především cenou?

Vhodné je řídit se především faktorem eliminace rizik. Nejnižší cena na trhu nemusí vždy znamenat nejvýhodnější nabídku s ohledem na nejistý původ komodit či strategii společnosti. Tak jako u ostatních investic platí, čím vyšší nabízený výnos, tím větší riziko. Pokud Vám nějaká ze společností nabízí roční výnos 20%, pak je nasnadě se ptát, zda je možné takovéhoto výnosu vůbec dosáhnout a zároveň tvořit zisk pro společnost.


Můžu u vás zároveň investovat v různých programech?

Ano, žádné omezení v tomto směru ani neplánujeme.


Jak poznám solidní společnost?

Především je třeba si nechat vysvětlit logicky funkčnost daného produktu. Zda je či není ekonomicky soběstačný. Je řada společností, které neohromují předpokládanými výnosy, ale naopak transparentně klientovi prezentují úrokovou sazbu například v programu spoření do zlata (postupný nákup). Takovýchto společností je vhodné se držet. V neposlední řadě je více než rozumné podívat se na vlastnickou strukturu společnosti a na to, kým byla založena, popř. jakou má historii. U společností založených před jedním či dvěma roky, je na místě velká obezřetnost.


Může se cílová cena slitku v případě spoření do zlata (postupný nákup) nějak měnit?

U nás se cena slitku v žádném případě měnit nemůže a to i s ohledem k tomu, že v tomto programu (stejně tak jako v ostatních) kupujeme Váš slitek ihned po podpisu smlouvy a cena, za kterou kupujete, je s úrokovou sazbou 7-8% zafixovaná. Slitek je po celou dobu deponován v bance a ověření stavu věci je pravidelně kontrolováno notářem. Identifikační číslo slitku je klientovi sděleno po podpisu smlouvy do několika dnů.


Je možné koupit na trhu i tzv. pančované zlato?

Ano, je dost případů, kdy se objevily zlaté slitky pančované především wolframem. Proto je vhodné neřídit se jen nápadně výhodnou cenou, ale sázet hlavně na bezpečí a jistotu za rozumnou cenu. My nakupujeme výhradně slitky Argor Heraeus, což je n atrhu obecně pravděpodobně nejuznávanější značka co do kvality a jistoty, Každý ze slitků má své transparentní identifikační číslo. S ohledem na kolísání ceny zlata na trhu je třeba k němu přistupovat spíše jako k jistotě, pojistce. Není vhodné za každou cenu bazírovat na nejnižší ceně v rozmězí 0,5% až 1% a podstupovat proto neúměrná rizika. Zlato může druhý den zrovna tak o 2% klesnout či posílit.


Proč by mělo zlato v nejbližších měsících či letech růst?

Zlato vždy posilovalo v dobách krizí a nejistot. Dá se říci, že úněrně se strachem roste i cena zlata. V poslední době se Evropa potýká s mnoha krizovými faktory: terorismus, přistěhovalecká problematika, válka v Sýrii, Islámský stát, válka na Ukrajině, sankce vůči Rusku, ruské protisankce, stoupající nervozita na kapitálových trzích, atd. Navíc centrální banky nalévají do ekonomiky obrovské množství levných peněz, což má a bude mít silně proinflační důsledky. To všechno nahrává pouze tomu scénáři, že cena zlata, ale i ostatních komodit s největší pravděpodobností poroste.


Jak se daní výnosy ze zlata?

Výnosy z investičního zlata nepodléhají u fyzických osob zdanění, pokud je zlato v držení déle než 12 měsíců. Investiční zlato je navíc dle zákona č.235/2004 Sb. §92 oproštěno od DPH.