Intervence - rozloučení - článek Ing.Pavla Hrušky z SGG na www.kurzy.cz

V mém minulém příspěvku o blížícím se ukončení kurzového závazku byly nastíněny tři hlavní neznámé budoucího vývoje. Byly jimi přesný termín ukončení intervenčního režimu, způsob jeho opuštění a následná reakce měnového páru EUR/CZK. Minimálně v první případě je již jasno. U zbývajících dvou neznámých ale nějaké otazníky zůstavají. Část trhu nechce přijmout myšlenku, že by se koruna chovala takto klidně bez asistence ČNB a čeká na zprávu o změně devizových rezerv, ze které by se dalo odhadnout zda obchodníci národní banky opravdu v dubnu opustili trh nebo zda tiše pokračovali v nákupech eura, resp. prodeji koruny. Tuto informaci se brzy dozvíme, i když nebude úplně čistá, vzhledem k tomu, že do dubna budou zahrnuty ještě čtyři intervenční dny, pod které by se mohla schovat i případná další akce. Posledním otazníkem byl vývoj kurzu (úzce souvisí s předchozí otázkou). Tady, zatím, k žádným dramatickým výkyvům nedochází (viz graf), což pozitivně přispívá k utlumení debaty o škodlivosti celé tři a půl roku trvající operace.

 

Koruna, po posledním březnovém zasedání, na kterém ČNB nijak zásadně nezměnila rétoriku týkající se načasování exitu, nejprve zareagovala oslabením k 27,25. Tento pohyb se dal vysvětlit jednak zklamáním části spekulantů, kteří očekávali jasný náznak brzkého ukončení intervenčního režimu, dále pak ukončením obchodů s nízko nastaveným S/L. Po konsolidačním týdnu přišlo dlouho očekávané oznámení, na které kurz EUR/CZK zareagoval poklesem na zatím nejnižší hodnotu 26,50. Proč poté došlo k zastavení pohybu a jeho následnému obratu a návratu zpět na téměř předintervenční hodnoty? Odpověď bychom mohli hledat jednak ve výši fwd kurzů, ve kterých výrazná změna kurzu započítána nebyla, ale hlavně v rozložení peněz na trhu. Na rozdíl od situace švýcarského franku, kdy většina spekulantů, v souladu s rétorikou švýcarské národní banky, byla v okamžiku ukončení nastavena na pohyb páru EUR/CHF směrem nahoru a rozhodnutí centrální banky vedoucí ke skokovému posílení CHF je nepříjemně překvapilo, je v případě CZK trh nastaven fundamentálně správným směrem. V případě většího poklesu kurzu by tak nejspíš došlo k uzavření řady spekulativních pozic držených drobnými investory, což by, v důsledku jejich nákupů EUR a prodejů CZK tvůrcům trhu, vedlo ke zvýšení již tak velké akumulace korunových objemů v bilancích těhto velkých finančních institucí.

Můj minulý odhad prvního pohybu páru až ke 25,85 CZK za euro byl velmi optimistický. V současné době se spíše přikláním k možnosti střednědobé oscilace okolo nyní nastaveného pásma s výraznou možností pohybu nad předintervenční úroveň. Takový pohyb kurzu by eliminoval další část krátkých pozic držených drobnými hráči. Ti by v rámci uzavírání svých ztrát z obchodů otevřených v posledních týdnech nakupovali EUR a prodával CZK opět tvůrcům trhu, ovšem za daleko výhodnější ceny.

Pokud se na rozloučenou chceme alespoň pokusit o hodnocení celé akce, musíme se vrátit do roku 2012 a připomenout si dobu, ve které centrální bankéři své rozhodnutí učinili. Samotná intervence sice přišla až o rok později, slovně ale centrální bankéři kurz koruny ovlivňovali již od podzimu 2012. Česká ekonomika v tomto roce, i přes zlepšující se situaci v sousedním Německu, prošla dalším rokem ve znamení recese. Stále ještě bedlivě sledované snižování hodnoty peněz v čase, tedy inflace, bylo výrazně pod stanoveným cílem. ČNB v průběhu podzimu 2012 snížila svou diskontní sazbu z 0,25% na současných 0,05%, čímž se, pokud by se nerozhodla ponořit do záporných sazeb, vyčerpaly možnosti jejího hlavního nástroje měnové politiky. Nástroje, kterým za normálních okolností může efektivně ovlivňovat atraktivitu měny. Evropou hýbalo téma dluhové krize, úrokové sazby hlavních světových měn se blížily nule. Do ukončení programů QE zbýval rok. ČNB tak z tehdejšího pohledu čelila reálné hrozbě možného útoku spekulantů a investorů hledajících perspektivní finanční aktivum, které by jim, při relativně malém riziku, zajistilo nadprůměrný výnos. Po ročním varování tak banka přistoupila k akci, kterou kurz koruny na dlouhou dobu poslala nad jí stanovenou hranici 27 CZK za EUR, hranici, kterou by se jí pouhou rétorikou podařilo dosáhnout a udržet jen těžko.

Jak by vypadala alternativní ekonomika ČR dnes s volně plovoucí korunou? Vzhledem k tomu, že se situace po roce 2013 stabilizovala a všechny tehdy predikovatelné globální výzvy a problémy byly eliminovány nebo, zejména v oblasti zadlužení a předlužení spotřebitelů a států, spíše zneviditelněny, by se nejspíše velmi podobala té dnešní. Bez možnosti nahlédnout do paralelního světa, ve kterém by ČNB nechala koruně volný pohyb, můžeme o prospěšnosti nebo škodlivosti intervencí diskutovat prakticky do nekonečna. Bez jednoznačné odpovědi. Platí zde známá zákonitost, která říká, že pokud se šance na nalezení odpovědi limitně blíží nule, je diskuze omezena pouze délkou dožití posledního oponenta. Na intervenci je proto nejlepší se dívat z pohledu pojištěnce, platícího relativně malou cenu za eliminaci budoucích rizik, aniž by došlo k jejich nastání. Zůstává mu lehké zklamání z vynaložených prostředků, ale ví, že měl po dobu platby pojištění lehčí spaní a situaci pod kontrolou.

Zdroj: http://www.kurzy.cz/zpravy/421866-intervence-rozlouceni/